RECENZE: První Test 11. generace procesoru Intel Core - Acer Swift 5 (SF514-55T)

9. 9. 2020 06:20 Rubrika: Recenze Autor: J Z

Kapitoly článku:

Testováno v notebooku Acer Swift 5 (SF514-55T)
Procesor Intel Core 11. generace
Výkonnější grafické jádro Intel Iris XE Graphics
Shrnutí se závěrem
Fotogalerie

11. generace procesorů Intel Core obecně

Po mnoha letech jasné dominance Intelu vystrčila konkurence růžky. Nové úsporné procesory od AMD mají až osm výpočetních jader (Ryzen 7) a levnější šestijádrové varianty (Ryzen 5) lze najít i v noteboocích pod 15 tisíc korun. Vedle toho jsou na spadnutí nové notebooky od Apple, které budou vybavené jejich vlastními procesory na architektuře ARM. Víc, než kdy jindy, tedy Intel musí ukázat, že má stále co nabídnout.

Strategie Intelu pro hlavní proud notebooků ležela delší dobu kolem procesorů s TDP 15 W. Některé speciální modely s výkonnějším grafickým jádrem už v předchozích generacích měly TDP až 28 W. Nyní bude vyšší TDP podstatně běžnějším úkazem, neboť jej má nadpoloviční množství nově vydaných procesorů. Výrobní proces zůstává u 10nm technologie.

V první vlně nové generace jsou procesory i3, i5 i i7 a s výjimkou nejslabších dvoujádrových Core i3 jsou všechny ostatní procesory čtyřjádrové. Standardní funkcí je pro všechny modely Hyper-Threading, tedy schopnost jednoho jádra využívat své výpočetní jednotky pro dvě oddělená výpočetní vlákna (tj. fyzické jádro se chová jako dvě virtuální).

Modely i5 a i7 dostaly nově také podporu širokých vektorových instrukcí AVX-512, které se donedávna daly najít pouze v procesorech Intel Xeon Scalable určených pro dvou- a víceprocesorové počítače. Předchozí jednotky AVX (resp. AVX2) měly 256bitovou šířku vektoru, což umožnilo například jednou instrukcí zpracovat současně čtyři 64bitová čísla. AVX-512 rozšiřuje délku vektorů na dvojnásobek, tedy 512 bitů. V případě vědeckých aplikací provozovaných na velkých počítačových clusterech je již AVX-512 poměrně oblíbenou komponentou, která může zrychlit mnoho výpočtů a simulací. Přecházení Intelovských procesorů mezi standardním režimem a režimem práce s AVX-512 však není příliš rychlé a obecně tato jednotka přináší řadu úskalí (např. procesor musí snížit svůj takt), takže je možné, že ve spotřebním světě obyčejných počítačů se velké obliby a podpory nedočká.

Testovaný Intel Core i7-1165G7

Testovaný Intel Core i7-1165G7 (2,8GHz / 4,7GHz TurboBoost) je druhým nejvýkonnějším modelem a TDP má nastavené na 28 W. Silnější model i7-1185G7 nabídne už jen o 100-200 MHz vyšší takty. Intelem uváděné TDP už dnes může sloužit jen jako orientační hodnota, protože z něj zas tolik nevyčtete. Fakticky třeba tento procesor dokáže po dobu několika milisekund navýšit TDP v případě potřeby až na 64 W a zároveň nikde není řečeno, že deklarovaných 28 W má držet celou dobu. U tohoto notebooku to jsou jednotky minut, po kterých přechází k hodnotám okolo 17-18 W. Nepochybuji, že budou existovat notebooky schopné držet procesor na spotřebě okolo 23 W, ale většina bude spíše níže, aby nedocházelo k přehřívání, nebo nadměrnému hluku ventilátorů.

HWinfo Single-Thread mód (zatíženo jedno jádro)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 125143
Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 22948

HWinfo Multi-Thread mód (zatížena všechna jádra)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 485672
Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 136845

Cinebench R11.5

Rendering (Single CPU): 2,63 pts
Rendering (Multiple CPU): 10,37 pts
Multiprocessor Speedup: 3,95

Cinebench R15

Rendering (Single CPU): 222 cb
Rendering (Multiple CPU): 923 cb
Multiprocessor Speedup: 4,17

Cinebench R20

Rendering (Single CPU): 583 cb
Rendering (Multiple CPU): 2187 cb
Multiprocessor Speedup: 3,75

Cinebench R20 – po 15 minutách intenzivní zátěže

Rendering (Single CPU): 577 cb
Rendering (Multiple CPU): 1687 cb
Multiprocessor Speedup: 2,92

Testy 3D Mark – CPU

Fire Strike – Physics: 14287
Time Spy – CPU: 4937

Takty a chlazení v různých zátěžích

Vytížení jednoho jádra CPU

Intel se rozhodl vsadit opět na vysoký výkon při zátěži jednoho jádra, neboť vysoké frekvence on umí. Tato i7 se umí vytaktovat až na 4,7 GHz (spotřeba 20 W) a udrží se zde pět minut. Poté dojde k mírnému poklesu taktu na 4,6 GHz a tím také snížení spotřeby na neomezeně udržitelných 17 W. Takto vysoké takty umožnily nabídnout výkon v zátěži jednoho jádra o třetinu vyšší, než mají nejnovější úsporné procesory AMD Ryzen 5 a 7 (a předchozí generace 15W Intel Core). Je však dobré dodat, že tyto šesti a osmijádrové procesory od AMD mají spotřebu při zátěži jednoho jádra jen 9 W – ta třetina výkonu navíc stála Intel dvojnásobnou energetickou náročnost.

Vytížení všech logických jader CPU

Procesor se poměrně agresivně snaží držet vysoké takty i v zátěži všech jader. Prvních dvacet sekund byl v testovaném notebooku ochotný držet spotřebu CPU jader na 40 W při taktu 4 GHz. Ještě koncem první minuty maximální zátěže byla spotřeba 28 W a takt 3,5 GHz. Dále už dochází k plynulému snižování spotřeby v rámci udržení rozumného odvodu tepla. Po šesti minutách se hodnoty ustálí na spotřebě 17 W a taktu 2,7 GHz, kde už se drží neomezeně dlouho.

V praxi to znamená, že při dlouhodobé zátěži (například dvouhodinové renderování videa ze střihového programu) má procesor o čtvrtinu nižší výkon, než se ukazuje z běžných benchmarků. To ostatně ukazuje i výsledek testu Cinebench R20 provedený ihned po 15 minutách předchozí intenzivní zátěže.

Je možné, že jiné notebooky budou držet větší spotřebu procesoru a s tím i vyšší takty, takže pokles nebude tak velký. Pokud však budou výrobci dělat jedno univerzální chlazení v rámci modelu pro konfigurace s Intelem i AMD, lze očekávat, že AMD bude méně náchylné na snižování taktů při dlouhodobé maximální zátěži, protože má menší spotřebu. Základní šestijádrový Ryzen 5 4500U (tedy výrazně levnější procesor) má mírně nižší výkon než toto čtyřjádrové i7 v prvních minutách zátěže. Po několika minutách se však situace obrací a výkon šesti jader od AMD je vyšší (protože nemá problém držet šest jader na 3,1 GHz při 18 W).

Kdo chce v tenkém notebooku maximální výkon při zátěži, která umí využít všechna jádra, zůstávají nejlepší volbou osmijádrové procesory AMD Ryzen 7.

Ve srovnání s 10. generací 15W Core i7-1065G7 nabízí Core i7-1165G7 až o čtvrtinu více výkonu při zátěži všech jader. V závislosti na implementaci v konkrétním notebooku však může po několika minutách dojít k situaci, že obě generace nabídnou stejný výkon.

Vytížení CPU + 3D GPU

Speciálním případem je zátěž dvou jader procesoru v kombinaci s intenzivní zátěží integrovaného grafického jádra, která simuluje chování moderních náročných her. Došlo sice k výraznému rozšíření grafického jádra, ale 11. generace Intelovských procesorů se zde chová stále stejně – dá prioritu grafickému jádru a výpočetní jádra se pak podtaktují na pouhých 1,5 GHz (ve správném očekávání, že výkon grafiky je u her důležitější)

Zde má AMD výhodu v nižší spotřebě jader. Při stejné zátěži nemají nové Ryzeny problém udržet takt 3,0 GHz, takže výkon výpočetní části bude výrazně lepší.

Kapitoly článku: