CULV procesory Intel - jsou tu pro Ultrabooky, nebo Ultrabooky pro ně?

18. 1. 2012 07:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Intel se snaží na trhu uvést novou ochrannou známku pro celou kategorii notebooku - Ultrabook. Intel pro něj připravil celou paletu energeticky nenáročných procesorů a další vyvíjí. Podíváme se, s čím se dnes můžeme v jejich útrobách setkat a nač se těšit. A také prozkoumáme kacířskou myšlenku, zda se zde náhodou uměle netvoří trh pro něco, s čím by Intel jinak tak snadno neuspěl.

CULV procesory Intel - jsou tu pro Ultrabooky, nebo Ultrabooky pro ně?

Pokud je vám pojem Ultrabook odněkud známý, ale nejste s to si vybavit všechny detaily, mohu vás odkázat na náš nedávný článek o tom, co je tato kategorie vlastně zač a s čím vším se v ní můžeme setkat. Pro začátek jen jako shrnutí musím říci, že slovo Ultrabook je registrovanou ochrannou známkou, která patří Intelu (proto tento název na stránkách notebook.cz najdete psaný s velkým písmenem) a jíž Intel zdarma propůjčuje všem výrobcům, kteří dodrží jím stanovené specifikace, tedy hmotnost, rozměry (výšku), dobu výdrže (nad 5 hodin) a některé hardwarové součástky. Nás dnes bude zajímat především poslední hledisko, tedy procesory a integrované grafické karty od Intelu.

Dlouhá léta Intel vyráběl pouze desktopové procesory, časem vytvořil i kategorii mobilních čipů. To byla první diferenciace v nabídce a další a další na sebe nenechaly dlouho čekat. Postupně se vytvořily kategorie LV (Low Voltage) a ULV (Ultra Low Voltage), které nabízely přijatelný výkon s minimální spotřebou. Obvykle byly určeny pro mobilní korporátní přístroje a stávaly horentní sumy. Ale vývoj šel dál, Intel představil rodinu procesorů Atom a nároky běžných mobilních procesorů klesaly tak rychle, že se Intelu téměř povedlo své ULV čipy zkanibalizovat. Jenže Intel vlastní v rámci výroby procesorů široké know-how. Náklady na vývoj nových procesorů neustále rostou, zatímco úpravy již vymyšlených architektur pro další a další způsoby nasazení dovolí prodat více kusů a tento fixní náklad hezky rozmělnit, případně potěšit akcionáře vyššími obraty a zisky.

Vznik netbooků vedl k výbornému uplatnění procesorů Atom, jenže nechal „povstat z popela“ i neuvěřitelně silného konkurenta – ARM procesory. Ty naštěstí rychle narazily na své hranice, které se daří posouvat jen pomalu, zatímco zákazník chce vše stále rychleji a kvalitněji. Zejména příchod tabletů zaměřených na multimédia začal klást na používané „pohonné jednotky“ velice si odporující nároky na výkon a výdrž. A tak se Atom začíná stěhovat do mobilů a pro nová ultramobilní zařízení včetně Ultrabooků se hledá něco nového – a Intel jako králíka z klobouky vytáhne inovované CULV (C za Consumer = spotřebitelské ULV) procesory. Pojďme se podívat na specifikace.

V současnosti je na trhu sedm modelů CULV procesorů z řad Intel Core i5 a i7. Jsou si poměrně dost podobné, liší se především frekvencemi jader i integrovaných grafik a velikostí vyrovnávací paměti L3. To společných vlastností mají mnohem více: všechny procesory jsou postaveny 32nm technologií, mají dvě fyzická výpočetní jádra s podporou Hyper-Threadingu (každé jádro zpracovává 2 vlákna paralelně, systému se tedy hlásí 4 virtuální jádra; technologie umožňuje lépe vytěžovat procesor a zrychlit výpočty či snížit latenci) a Turbo Boostu (v rámci stanoveného TDP je jedno z jader schopno výrazně zvýšit svou frekvenci, je-li druhé jádro současně nevyužito/zpomaleno). TDP je u všech CULV čipů nastaveno na 17 W. Všechny procesory jsou samozřejmě 64bitové, paměťové řadiče jsou schopny obsloužit 8 GB RAM DDR3-1066 nebo 1333 ve dvou kanálech. Nechybí skoro žádná z pokročilých technologií, které se objevují i v „dospělejších“ procesorech Core i5 a i7, jako je Virtualizace (VT-x i VT-d), a Trusted Execution (tyto dvě chybí pouze v nejzákladnějším modelu Core i5-2467M, následující obsahuje i on), AES a Intel 64 instrukční sady, zabezpečovací technologie Anti-Theft, Wi-Fi a WiMAX nebo Enhanced SpeedStep.

V čipu je integrováno i grafické jádro Intel HD Grapics 3000 se základní frekvencí 350 MHz, maximální dynamická frekvence se liší model od modelu. Obraz může být vyveden na eDP / DP / HDM I/ SDVO / CRT, dále je k dispozici Qick Sync Video, InTru 3D, Wireless Display nebo Clear Video HD.

Přehled modelů:

  • Intel Core i5-2467M (1,6 GHz, 2,3 GHz Turbo Boost, 3 MB L3 cache, DMI, max. grafická frekvence 1,15 GHz) skóre 3DMark06 - 2342, Cinebench R11.5 64bit – 1,9
  • Intel Core i5-2537M (1,4 GHz, 2,3 GHz Turbo Boost, 3 MB L3 cache, DMI, max. grafická frekvence 900 MHz) skóre 3DMark06 - 2729, Cinebench R11.5 64bit – 1,4
  • Intel Core i5-2557M (1,5 GHz, 2,6 GHz Turbo Boost, 3 MB L3 cache, DMI, max. grafická frekvence 1,15 GHz) skóre 3DMark06 - 2750, Cinebench R11.5 64bit – 2,1
  • Intel Core i7-2617M (1,6 GHz, 2,7 GHz Turbo Boost, 4 MB L3 cache, DMI, max. grafická frekvence 950 MHz) skóre 3DMark06 - 2762, Cinebench R11.5 64bit – 2,1
  • Intel Core i7-2637M (1,7 GHz, 2,8 GHz Turbo Boost, 4 MB L3 cache, DMI, max. grafická frekvence 1,2 GHz) benchmarky nejsou k dispozici
  • Intel Core i7-2657M (1,6 GHz, 2,7 GHz Turbo Boost, 4 MB L3 cache, DMI, max. grafická frekvence 1,0 GHz) skóre 3DMark06 - 2546, Cinebench R11.5 64bit – 1,7
  • Intel Core i7-2677M (1,8 GHz, 2,9 GHz Turbo Boost, 4 MB L3 cache, DMI, max. grafická frekvence 1,2 GHz) skóre 3DMark06 - 2729, Cinebench R11.5 64bit – 2,1

Konkurence není nijak široká, jediný výrobce, který je alespoň výkonově trochu schopen konkurovat, je AMD. Jeho procesory se ovšem pouze blíží:

  • AMD E-350 (1,6 GHz, 1 MB L2 cache, DMI, max. grafická frekvence 500 MHz, TDP 18 W) skóre 3DMark06 - 1015, Cinebench R11.5 64bit – 0,6
  • AMD E-240 (jediné jádro 1,5 GHz, 512 KB L2 cache, DMI, max. grafická frekvence 500 MHz, TDP 18 W ) skóre 3DMark06 – 500,5, Cinebench R11.5 64bit – 0,3

Pozn.: Výsledky závisí i na použitých pamětech, jejich velikosti i na dalším hardware notebooku.

V nadpise jsem si zaspekuloval, zda tu opravdu jsou CULV procesory pro Ultrabooky, či naopak, ale nejprve bych chtěl upozornit na fakt, že s ochrannými známkami a jejich úspěchem má Intel bohaté zkušenosti a i díky nim je dnes v podstatě monopolním výrobcem, který si ze své dýchavičné konkurence moc dělat nemusí. Prvním obrovským úspěchem bylo v roce 1993 uvedení procesoru architektury x86 se jménem namísto číselného označení. Intel se k tomuto odhodlal právě proto, že číselné názvy nebylo dle amerického práva možno chránit. Úspěch byl obrovský a název vydržel až do roku 2006. Podruhé Intel zabodoval s názvem Centrino v roce 2003. Pod tímto slovem se skrývala sada procesoru, čipsetu a WI-Fi adaptéru. Několik dalších let byli laičtí zákazníci ochotni kupovat notebooky vlastně jen podle vzhledu, pokud se na těle vyjímala nálepka Intel Centrino. V jejich očích byla kvalita zaručena.

Dnes tu máme Ultrabook, zařízení, které se snaží sloučit to nejlepší z tabletů a lehkých notebooků. Na první pohled se to jeví jako zcela logická záležitost, ale není na škodu se zeptat, proč je Intel za propagaci tohoto názvu, i když samotný Ultrabook nevyrobí ani jediný, utratit přes 300 milionů dolarů. A název je k dispozici výrobcům zdarma. Svůj ekonomický odhad jsem nastínil již ve druhém odstavci. Intel marketing umí, výrobci rádi sáhnou po jeho CULV procesorech, když je konkurence slabá (AMD, marketingově) nebo ještě slabší (ARM, výkonově), a ještě dostanou hezkou reklamu. A Intel si zase ukousne větší díl tržního koláče, upevní si místo na trhu a výrobce notebooků zase připoutá k sobě o kousek pevněji. I když si nejsem jistý, jak moc se mi tento přístup líbí, musím prohlásit, že osobně věřím ve stejný úspěch Ultrabooků, jaký zaznamenala Pentia či Centrina.


| Diskuse | Technologie
Sdílej: