AMD Radeon R8 M445DX – duální karta pro 3DMark, jinde bohužel zatím nefunguje
12. 10. 2016 08:00 Rubrika: Technologie Autor: Jakub Pavlis
Představovat kartu, která ani není na webu výrobce, není právě jednoduché. Zejména když se jedná o technicky složitý a zajímavý koncept duální karty, tedy zařízení, v němž spolupracují dedikovaná a integrovaná grafická karta. Potenciálně velice zajímavé řešení ovšem AMD sráží, jak jen může – nedostatkem informací, špatným marketingem a snad dokonce i nic moc řešením. Pojďme se na to podívat z blízka.
AMD v mobilním segmentu povážlivě ztrácí dech. Zatímco v desktopech přeci jen karty s čipy Polaris mohou vytvořit slušný konkurenční tlak na NVIDIA, dosud nepředstavila mobilní verze svých čipů. Přitom TDP i výkon jsou alespoň rámcově srovnatelné s odpovídajícími kartami tisícovkové série od NVIDIA. A to je dost škoda. Místo toho najdeme na webu superstručné tabulky s pěti nicneříkajícími údaji. A zákazníci v mobilním sektoru tak kupují stále častěji konkurenci. Snad jedinou výhodu to má – neschopnosti AMD zvyšují prodeje nejvyšších řad procesorů od Intelu – grafiky Iris jsou totiž s Radeony R5 a R7 zcela srovnatelné, kdyžto už na NVIDIA GeForce 940MX pomalu ztrácí.
Pojďme se podívat na jeden ze způsobů, jak AMD tento problém řeší. Vydalo už dvě duální karty. Oproti oběma svým konkurentům má jednu velkou výhodu. Umí vyrábět jak grafické čipy, tak procesory a také jejich kombinace (APU). Proč tedy nezkusit tyto zkušenosti propojit a více obě zařízení zkombinovat?
Myšlenka je poměrně jednoduchá a AMD už s ní má nějaké zkušenosti – první DX řešení se objevilo na začátku roku 2011 a AMD v modelu 445DX vydává už pátou generaci duálních karet. V principu jde o využití stávajícího hardware, konkrétně integrované grafické karty z APU Bristol Ridge s grafickými jádry GCN3 v Crossfire zapojení s dedikovanou kartou, zde s Radeonem R7 440M. Jde o nejpokročilejší řešení, které AMD v procesorech má, i když teprve architektura Zen přinese nějakou zásadnější změnu a přiblíží APU od AMD zase o kus blíže k Intelu. V grafikách už jsou k dispozici lepší čipy Polaris, ale AMD je zatím neuvedla v mobilních verzích, zřejmě i s nimi čeká na Zen.
Základem celého řešení po softwarové stránce je technologie AFR (Alternate Frame Rendering). Ta zajišťuje skládání obrazových dat z jednotlivých karet. Každé grafické jádro totiž počítá sudé nebo liché obrazovky, které se potom složí dohromady. Výsledkem by tedy mělo být fps vzniklé součtem dvou pomalejších fps, ve výsledku ovšem docela vysoké. I pokud integrované jádro dodá nehratelných 15 fps a dedikovaná karta nižší střední třídy jen těžko akceptovatelných 20-25 fps, výsledkem je velice solidních 35 fps, což na přijatelný herní zážitek stačí. Přitom udržíte velice nízké pořizovací náklady i TDP. Přitom stále funguje i technologie Enduro, která při nasazení s nízkým zatížení ponechá v chodu pouze integrované řešení. Určitou komplikací je nutnost speciálních driver profilů pro každou jednotlivou hru, pokud není k dispozici, zasáhne Enduro a hrát budete pouze na silnější z obou karet.
Odvrácenou stranou AFR je vyšší zatížení procesoru a především tzv. micro stuttering. Jde o dost obtěžující jev, který se může objevit i u spolupráce stejných karet propojených pomocí Crossfire nebo SLI (u NVIDIA). Jde o kolísání synchronizace vykreslování jednotlivých obrazovek, tedy kolísání fps v rámci časového úseku. Představit si to lze i tak, že během jedné sekundy se při průměrné rychlosti 30 fps během první půlsekundy zobrazí 25 obrazovek a ve druhé pouze pět. A asymetrická řešení s dedikovanou a integrovanou kartou jsou kvůli relativnímu rozdílu ve výkonu na tento jev obzvláště náchylné.
Dvěma polovinami celého řešení jsou integrovaný Radeon R5 (Bristol Ridge) s 384 shadery a Radeon R7 440M s 320 shadery, o kterých se můžete více dočíst v našich nedávných článcích.
Jako obvykle u karet od AMD, informací je jen málo, TDP celého řešení by se tedy mělo pohybovat někde kolem 50-60 W, jde o součet nejistého TDP Radeonu R7 a APU z generace Bristol Ridge s TDP 15 W.
Aktuálně najdeme celé řešení jen v jediném počítači, totiž Pavilionu 15 od HP, kde je doplněn o 8 GB DDR4-2133 pamětí ve dvoukanálovém zapojení a osazený M.2 SSD připojeným do SATA sběrnice.
Multimediálním jádrem zůstává UVD 4, umí formáty MPEG-2, -4 AVC/H.264 a i part 2 (DivX, Xvid), VC-1, MVC a také Adobe Flash, dále AMD HD3D, tedy zobrazování 3D obsahu z Blu-ray. Plně využívá maximálních rozlišení výstupů DVI i DisplayPort (2560 x 1600), HDMI (1920 x 1200) i VGA (2048 x 1536). Přes digitální výstupy je samozřejmě přenášena i hudba ve vysokém rozlišení a prostorovém uspořádání až 7.1 ve formátech AC-3, AAC, Dolby TrueHD a DTS Master Audio. Nechybí ani technologie Enduro pro automatické přepínání dedikované a integrované grafické karty (obdoba NVIDIA Optimus), ZeroCore a PowerTune pro regulaci spotřeby a napětí.
Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne karta v syntetických testech následujících výsledků (za lomítkem porovnání se samotným Radeonem R7 440M a NVIDIA GeForce 920M v uvedeném pořadí):
• GFXBench 3.0 Manhattan Offscreen: 28,4 / 27,1 / 46,9 fps
• Cinebench R15 Ref. Match 64b: 98 / 98 / 99,6 bodů
• Cinebench R15 OpenGL 64b: 31,8 / 31,5 / 44,3 bodů
• Cinebench R11.5 OpenGL: 24,6 / 24,4 / 34 bodů
• 3DMark13 Fire Strike Standard Graphics: 2222 / 1205 / 1161,5 bodů
• 3DMark13 Cloud Gate Standard Graphics: 12 430 / 6127 / 7242 bodů
• 3DMark13 Ice Storm Standard Graphics: 64 425 / 44 621 / 51 654 bodů
• 3DMark11 Performance GPU: 3736 / 2210 / 1718 bodů
• ComputeMark 2.1: 1556 / 1516 / 1323 samplů
• LuxMark 2.0 Room: 361,5 / 168 / 280 samplů
• LuxMark 2.0 Sala: 696 / 289 / 586 samplů
Následuje tabulka herních testů při vysokém/nízkém nastavení, opět v porovnání s Radeonem R7 M440 a NVIDIA GF 920M :
• Rise of the Tomb Rider (2016): 7,7 / 24,4 ( 6,4 / 22,5 ; 6,4 / 20) fps
• Star Wars Battlefront (2015): 11,3 / 36 (9,1 / 25,6 ; 9,6 / 34) fps
• Fallout 4 (2015): 8,4 / 24,9 (8,3 / 25,6 ; 9,3 / 25) fps
• Anno 2205 (2015): 7,4 / 36 (7 / 31,4 ; 8,5 / 30,4) fps
• World of Warships (2015): 22,8 / 55 (22,7 / 52,6 ; 28 / 82) fps
• The Witcher (2015): 7,4 / 22,1 (7,3 / 21,5 ; 7 / 20) fps
• Dirt Rally (2015): 20,6 / 95,5 (18,9 / 93,4 ; 17 / 136) fps
• Diablo III (2012): 45 / 73 (45,7 / 58,7 ; 58 / 111) fps
Pozn.: Jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps, ovšem udávaná fps jsou průměrná, což znamená, že při průměru 25 fps dochází v náročných scénách k nedostatečnému vykreslování obrazu – trhání.
Výsledky konkrétních benchmarků zatím ukazují, že celá technologie AFR zatím zvládá pouze syntetické testy 3DMark a LuxMark, v ostatních testech ani v konkrétních hrách se nijak neprojevují. Mírné rozdíly lze snadno přičíst odlišným hardwarovým sestavám testovaných notebooků, tedy modelům procesoru, sestavě pamětí nebo i rychlosti úložných prostor (HDD x SSD) nebo i jen verzi nainstalovaných ovladačů. Praktická nízká použitelnost by případné zájemce nemusela odradit, pokud vezmeme „duálnost“ karty jako příjemný bonus. Notebook má totiž srovnatelnou cenu i výkony se svými konkurenty osazenými podobným hardwarem. A existuje alespoň teoretická možnost, že upgradem ovladačů se technologie AFR začne doopravdy projevovat – a rázem můžete mít zadarmo o nějakých 20 - 30 % vyšší grafický výkon. Aktuální výsledky jsou však dost rozpačité.
