Co přinesl rok 2010 mezi notebooky
5. 1. 2011 06:08 Rubrika: Ostatní Autor: František Doupal
Rok je v oblasti výpočetní techniky velmi dlouhá doba. Pojďme se proto na následujících řádcích podívat na to, co nám uplynulý rok 2010 přinesl nového do našich přenosných počítačů a s jakými dalšími trendy jsme se mohli setkat.
Rok 2010 byl plný zajímavých věcí. Dočkali jsme se představení řady nových technologií a setkali jsme se s řadou nových výrobků, nápadů, konceptů a služeb. Určitě jsme se nijak nenudili. Pojďme si tedy shrnout to nejdůležitější, co se v uplynulých 12ti měsících dělo.
Drtivá dominance procesorů Intel
O tom, že se nové procesory Intelu skutečně povedly, svědčí i jejich nasazení – AMD či dokonce jiní výrobci mohou v počtu prodaných kusů těžko konkurovat. Intel dominuje trhu notebooků ve všech kategoriích, nejvíce však v kategorii nejvýkonnější – zde skutečně nemá konkurenci. Výhodou Intelu je velmi široká nabídka, která pokrývá vše od nejméně výkonných modelů pro mini notebooky (modely Atom), přes přístroje nižší třídy (Core i3, občas stále i starší modely Core 2 Duo, různé odvozeniny typu Pentium Dual Core či P6100), střední třídu (Core i5, případně jejich UM verze pro ultratenké modely) až po výkonné pracovní stanice (Intel Core i7, Extreme verze apod.).
Procesory Intel nové řady Core jsme se podrobněji zabývali ve článku Intel 'Clarksfield' - mobilní Core CPU v novém.
Apple iPAD
Apple iPAD byl při svém představení přijat rozporuplně. Reakce se samozřejmě dosti lišily, od těch, které přístroj vychvalovaly, až po ty, které jej zcela odsuzovaly. Jednalo se o vskutku revoluční přístroj vybavený omezeným mobilním operačním systémem iOS známým např. z iPhonu či přehrávače iPOD Touch. Skutečnost je ale taková, že Apple iPAD prorazil, nyní se prodává po milionech kusů a svět netrpělivě očekává vydání jeho nové verze.
Za co vděčí iPAD svému úspěchu? Příčin může být jistě více, jako ta nejdůležitější se ovšem jeví skutečnost, že se jedná o první dostupný tablet, který opravdu funguje podle představ uživatelů - je lehký, nabídne výborný displej, má jednoduché ovládání, prostředí i aplikace jsou svižné a vydrží pracovat dlouho na baterii. Apple se rozhodl používat hardware i software z mobilního telefonu (iOS z Apple iPhone) a vyšlo mu to. Až doposud se ostatní výrobci snažili jít cestou víceméně plnohodnotného hardwaru i běžných operačních systémů, což nebylo to pravé. iPAD je tak dobrým příkladem toho, že pro většinu činností (prohlížení webu, práce s poštou, multimédia, čtení knih apod.) není klasický OS podmínkou, možná právě naopak.
"Tablet mánie“
Úspěch iPADu nastartoval celosvětové šílenství po přístrojích podobného konceptu. A opět jsme svědky – podobně jako dříve v případě iPhonu – zuřivé snahy ostatních výrobců iPAD co nejvíce napodobit, dohnat či dokonce předčit. V současné době snad každý výrobce prodává nebo brzy do prodeje uvede podobné zařízení – namátkou jmenujme např. společnosti HP, BlackBerry, Creative, Acer, Asus, Motorola či Samsung. Právě poslední jmenovaný je však jeden z mála výrobců, který v současné době může se svým přístrojem Galaxy Tab iPADu konkurovat. Jmenovat však můžeme i „české“ zástupce Mivvy a Umax.
Jeden z cenově dostupných tabletů jsme měli sami možnost otestovat - MID Android M-002 - opravdu levný tablet .
Procesory ARM na vzestupu
Procesor je v nějaké formě v drtivé většině veškeré dnešní elektroniky. Kromě notebooků a mini notebooků jsou to právě např. různé tablety, čtečky, přehrávače, mobilní telefony a řada dalších přístrojů, u kterých by jsme to na první pohled ani nečekali. A ačkoli v počítačích a noteboocích kraluje Intel, ve většině dalších kategorií tomu tak není, protože ačkoli jsou jeho úsporné procesory jistě velmi povedené, stále se jedná o čipy nabízející vyšší výkon (ten znamená vyšší spotřebu), než je potřeba. A právě zde se otevírá prostor pro další výrobce alternativních čipů založených na technologii ARM, mezi které patří např. NVIDIA Tegra2, Apple A4 či Samsung Hummingbird. To vše jsou výkonné čipy s velmi nízkou spotřebou, které si nacházejí svůj odbyt v milionech kusů nejrůznější spotřební elektroniky.
O samotné architektuře ARM pojednává článek ARM architektura - nejen mobilní procesory . Dobrým příkladem přístroje založené na této architektuře je pak Toshiba AC100 podrobně popsaná ve článku Toshiba AC100 - Android v malém notebooku.
Nástup Androidu
Googlu se tah se systémem Android skutečně povedl. Ačkoli se zpočátku jednalo o sice zajímavou, ale nepříliš podporovanou platformu, její další vývoj rozhodně napovídá, že se od ní v budoucnu můžeme ještě ledasčemu dočkat. Android se velmi rychle dokázal prosadit do chytrých mobilních telefonů, kde nyní může jako jeden z mála konkurovat iPhonu, i do řady dalších přístrojů, jako jsou tablety, nejrůznější čtečky a přehrávače. Výhodou systému je jeho otevřenost, rychlý vývoj a dostupnost obrovského množství softwaru. V poslední době se s nejrůznějšími zařízeními na této platformě doslova roztrhl pytel, Android zažívá boom a jedná se v současnosti možná o vůbec nejprodávanější mobilní systém. Navíc má výborně nakročeno, protože již brzy by se měla objevit jeho třetí verze, která bude uzpůsobena použití na tabletech.
V našich článcích jsme se samozřejmě podrobněji zabývali i systémem Android, o zkušenosti jsme se podělili ve článku Google Android - zkušenosti z praxe.
Rozvoj cloud computingu
O rozvoji tzv. „cloud computingu“ se hovoří již delší dobu. Pravdou je, že přes internet můžeme vykonávat stále více a více činností, skladujeme zde obrovské množství dat a většina společností by se bez jeho existence již nedokázala obejít. Stále se však nejedná o cloud computing v jeho pravém slova smyslu. Jeho větší rozvoj možná čeká např. na vypuštění prvního připravovaného systému, kterým by se měl stát Google Chrome OS. S jeho blížícím se příchodem můžeme stále častěji vidět také představení různých „klientů,“ které nám umožní tyto služby používat. Jeden takový počítač by mohl začít brzy nabízet i samotný Google.
Výhodou takových systémů je jednoduchost či nulová údržba, protože uživatel se v podstatě nemusí starat o chod systému, jednotlivých programů, instalaci ovladačů apod. K řadě zjednodušení pak může dojít i na straně hardwaru – není nutné mít k dispozici takový výkon, tolik paměti či dalších specifických zařízení pro činnosti, které by nyní mohly být vykonány na serveru poskytovatelů. Otázkou stále zůstává placení – protože se již nebude platit za software, je dost pravděpodobné, že se bude za přístup řadě služeb platit např. formou měsíčního předplatného apod.
Problematikou se podrobněji zabývá článek OS Google Chrome - mobilní budoucnost?
Reálný příchod 3D do notebooků
Konečně se do notebooků dostává i technologie 3D zobrazení. Ačkoli má ještě své mouchy, nikdo jistě nebude popírat, že možnost pustit si i na přenosném počítači nějakou tu 3D hru nebo film je často vítaným zpestřením. Přenosných počítačů s touto technologii sice zatím není zrovna mnoho, několik z nich jsme ale již měli možnost vyzkoušet.
3D zobrazení jsme v praxi vyzkoušeli na dvou počítačích. Prvním z nich byl Acer Aspire 5738DG , druhým zástupcem pak byla Toshiba Satellite A665.
NVIDIA Optimus
NVIDIA Optimus dotahuje systém přepínatelných grafických karet, se kterým jsme se již nějakou dobu setkávali (příkladem mohou být počítače Sony Vaio). Hlavním smyslem všech těchto snah je dosáhnout co největší úspory energie v momentech, kdy není potřeba výkon energeticky náročné dedikované karty, ale postačí mnohem úspornější integrovaný čip - což je většina času. Doposud bylo toto přepínání možné, ale bylo jej nutné provést ručně, což si navíc vyžadovalo ukončení činnosti většiny programů, někdy dokonce i restart počítače.
NVIDIA na to jde se svou technologií Optimus jinak. Standardně je využívána integrovaná grafika – dedikovaná je dokonce po většinu času odpojena od napájení. Pokud ale speciální software odhalí graficky náročnější činnost, dojde k automatické aktivaci dedikované karty, která za cenu zvýšeného odběru energie začne provádět výpočty a vytvořená data předává zpět integrovanému čipu, takže počítač, potažmo ani uživatel, nic nepozná. Uživateli ale samozřejmě zůstává možnost si výběr grafických karet regulovat manuálně.
Pro podrobnosti můžete zamířit do článku NVIDIA Optimus - výkon i výdrž v jednom .
Nové grafické čipy NVIDIA FERMI
Po letech přišla společnost NVIDIA se zcela novou architekturou grafických karet. Nové karty jsou založené na jádře GF100 (kódové označení Fermi) a disponují podporou zařízení DirectX 11. Dřívější GPU měla oddělené pixel a vertex shadery s velmi specifickým vymezením. Později přišla NVIDIA G80 (GeForce 8800) s tzv. CUDA, což byly unifikované výpočetní jednotky, které se daly pomocí patřičného softwaru využívat k univerzálnějším výpočtům. Vrcholem tohoto vývoje je pak právě architektura Fermi, která znamená přechod k GPGPU (General-Purpose computing on Graphics Processing Units - obecné výpočty na grafických procesorech), kde NVIDIA využila všechny své dosavadní znalosti a zkušenosti. Fermi je zcela jistě možné považovat za základ vývoje na několik dalších let. Zároveň přináší zcela nové možnosti využití grafických karet, které budou moci v řadě činností nahrazovat procesor.
Architekturou NVIDIA Fermi se více zabývá článek Architektura Fermi - NVIDIA GF100.
Bezdrátově konečně i obraz
Bezdrátové připojení k internetu, bezdrátový přenos souborů, bezdrátový přenos hudby, bezdrátový tisk a celou řadu dalších „bezdrátů“ zde máme již dlouho. Novinkou je však možnost bezdrátového přenosu obrazu, na který jsme byli doposud krátcí. Díky novému standardu Wireless Display (Wi-Di), který propaguje zejména Intel, je totiž nově možné bezdrátově přenášet obraz i zvuk přímo do kompatibilního televizoru či projektoru. Podporovaných zařízení je dnes ještě relativně málo, v budoucnu se s nimi ale budeme zcela jistě setkávat stále častěji.
O bezdrátovém přenosu obrazu prostřednictvím technologie Intel Wireless Display jsme podrobněji hovořili ve článku WiDi a WirelessHD - obraz a zvuk na TV bez drátů.
Definitivní konec Windows XP
Rok 2010 znamenal definitivní konec Windows XP, se kterými jsme se doposud mohli setkávat u některých netbooků, pro které nejsou současné Windows 7 tím pravým. Ačkoli Microsoft plánoval ukončení prodeje a podpory tohoto systému již před několika lety, právě zájem o netbooky posunul tento záměr až na rok 2010.
Experimenty s konstrukcí
Některé nově představené počítače se nesnažily zaujmout ani tak svou výbavou, jako spíše svým provedením. Často se jednalo o velmi zajímavé nápady a koncepce, kterým nelze upřít fantazii a odvahu. Příkladem může být Toshiba Libretto W100 se dvěma dotykovými displeji, podobný Acer Iconia, hudební Asus NX90, Dell Inspiron Duo nebo řada dalších. Ačkoli se zcela jistě nejedná o modely, které se budou prodávat po stovkách tisíc či milionech kusů, určitě se jedná o pěknou prezentaci možností současné techniky a třeba i pohled na to, jak budou počítače vypadat v budoucnu.
