RECENZE: Acer Swift 3 (SF313-52G) - 13.5'' notebook s 3:2 LCD, dostupný a tenký, s dedikovanou grafikou

29. 4. 2020 06:20 Rubrika: Recenze Autor: J Z

Kapitoly článku:

Konstrukce notebooku, rozměry, hmotnost a mobilita
Pracovní plocha, klávesnice a další ovládací prvky
Hlavní HW parametry, CPU, RAM a ukládání dat
Grafický výkon a kvalita displeje
Reproduktory a webkamera
BIOS a zabezpečení
Chlazení v klidu i zátěži
Napájení a výdrž baterie, maximální i v zátěži
Konfigurace a ceny, Závěr s klady a zápory
Fotogalerie
Technická data

Displej

13,5“ displej (BOE CQ NE135FBM-N41) má mezi notebooky poměrně nezvyklý poměr stran – 3:2. Je tedy podstatně méně širokoúhlý než u jiných notebooků a musím říct, že pro práci je to úplně skvělé. Zatímco třeba u 15,6“ notebooků poměr stran 16:9 naprosto chápu, když je cílem dodat klávesnici s numerickým blokem, u těchto menších notebooků shledávám 3:2 mnohem lepší volbou (a pro člověka také přirozenější).

IPS matice displeje má výborné parametry s vysokým kontrastem a téměř plným pokrytím barvového prostoru sRGB zaručujícím syté barvy. S jemným rozlišením 2256x1504 navíc nebudete vnímat jednotlivé pixely na displeji, jak je rastr jemný (výchozí zvětšení ve Windows je 150%). Stran kvality zobrazení jsem z tohoto displeje vyloženě nadšený.

Potěšující je také velmi silné podsvícení s výbornou maximální svítivostí 457 cd/m^2. Přestože je displej lesklý, je v určité míře použitelný i na přímém slunci. S podsvícením se však pojí také největší slabina displeje, resp. vlastně celého notebooku. Kromě nejvyššího jasu totiž trpí PWM blikáním diod podsvícení na pouhých 200 Hz. Kromě úplně maximálního nastavení jasu dochází vždy k blikání. Displej 200x za sekundu blikne mezi maximálním jasem a (téměř) vypnutím. S ohledem na vysokou svítivost panelu nicméně většinou i přes den v místnosti není potřeba nastavit víc než třeba 70% jas, takže blikání budete vystaveni neustále.

Někdo je na blikání citlivější, a dokonce jej v určitých situacích hlavně s nižším jasem přímo vidí. To je třeba můj případ. I když ho však zrovna nevidím, poznám, že mě po 30 minutách práce s notebookem obvykle začne trochu bolet hlava. Bolesti hlavy a únava očí při delší práci s 200Hz PWM budou problém mnohem většího množství lidí (ačkoli ne každý si to spojí s blikáním obrazovky) a obecně je 200Hz PWM považováno u displejů notebooků za neergonomické. Proč jej Acer zvolil, mi nedává smysl. Výrobce panelu (BOE) uvádí v implementačním manuálu, že je možné displej používat s PWM někde od hodnot okolo 100 Hz až do 10 kHz.

Takovou malou zajímavostí displeje je, že při nízkých jasech za určitých okolností a pohnutí očima uvidíte u světlých objektů na černém pozadí červené okraje. Luminofor použitých bílých diod má totiž červený dosvit, což lze odhalit kamerou/fotoaparátem s nastavitelnou závěrkou. Ve chvílích, kdy je podsvícení „vypnuté“ z obrazu zůstává (ztmavená) červená složka, zatímco zelená a modrá okamžitě zmizí. Stran ergonomie to má minimální vliv a zmiňuji to jen jako vysvětlení, pokud si náhodou tohoto jevu všimnete.

Parametry displeje udávané výrobcem

Typ obrazovky: IPS
Počet barev: 262 tisíc
Světlost: 457 cd/m^2
Pozorovací úhel: 170° horizontálně, 170° vertikálně
Kontrast: 1406:1
Odezva: 30 ms (typická)
Podsvícení: W-LED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je BOE CQ NE135FBM-N41. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Grafický čip (GPU)

Na zvoleném procesoru je pozitivní použití nejnovějšího grafického jádra. Jde nicméně o jeho nejmenší verzi Intel UHD Graphics (G1 gen.10). Má 32 výpočetních jednotek a je jen mírně rychlejší proti předchozí UHD 620. Na druhou stranu – podporuje nové technologie a zajišťuje výstup HDMI 2.0, který konečně zvládá rozlišení 4K v plné obnovovací frekvenci 60 Hz. Kromě něj je ještě možné získat obraz z USB-C/TB3 konektoru hned vedle. Ten podporuje i řetězení a možné připojit až tři externí monitory v režimu rozšířené plochy.

Přestože obsluhu interního displeje i externích displejů má na starosti integrované jádro, není v počítači jediné. Vedle něj je zde také dedikovaný grafický čip NVIDIA GeForce MX350 s 2 GB vlastní paměti (64bit GDDR5). MX350 má být low-end řešení mezi dedikovanými čipy, ale samotný čip má stejné jádro Pascal, jaké se používalo v grafikách NVIDIA GeForce GTX 1050 a NVIDIA GeForce GTX 1050 Ti. Má povolených 640 CUDA jednotek (tedy stejně jako základní 1050) a poloviční propustností paměťové sběrnice. K čipu jsou totiž připojeny jen 2 GB paměti s 64bit zapojením (místo původních 128 bitů).

Dedikovaný grafický čip využívá technologie NVIDIA Optimus a zapíná se pouze s aplikacemi, u kterých je vyhodnoceno, že by mohl zvednout jejich výkon. V ovládacím panelu si můžete nastavit automatickou logiku nebo ručně vybrat konkrétní aplikace, u kterých si přejete aktivaci čipu. Pokud je čip neaktivní, je spotřeba notebooku na úrovni, jako by v počítači vůbec nebyl.

Testy 3D Mark - celkový grafický výkon systému (3D) – Intel

Fire Strike (DX11): 1609 (GPU: 1724)
Time Spy (DX12): 522 (GPU: 459)

Testy 3D Mark - celkový grafický výkon systému (3D) – NVIDIA

Fire Strike (DX11): 3617 (GPU: 3964)
Time Spy (DX12): 1296 (GPU: 1181)
Night Raid: 12207 (GPU: 16693)

Testy VRMark – výkon pro virtuální realitu

Orange Room: 2017 (průměrné fps: 43,97)
Cyan Room: (nedostatek paměti grafické karty)
Blue Room: (nedostatek paměti grafické karty)

Cinebench (OpenGL)

Cinebench R11.5: 72,52 fps
Cinebench R15: 96,91 fps

SPEC viewperf 12.1 / 1900x1060 (fps)

3ds Max (3dsmax-05): 29,13
CATIA (catia-04): 20,34
Creo (creo-01): 14,01
Energy (energy-01): 0,54
Maya (maya-04): 21,68
Medical (medical-01): 9,35
Showcase (showcase-01): 18,39
Siemens NX (snx-02): 3,81
Solidworks (sw-03): 24,82

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

1920x1080: 52,6 fps
2256x1504: 34,4 fps

Omezení čipu ve srovnání s GeForce GTX 1050 způsobují snížení výkonu o 30-35 %, což je nejblíže ke starší GeForce GTX 960M. V profesionálních programech, které jsou závislé mnohem víc na propustnosti paměti než výkonu shaderů, však může být výkon proti GTX 1050 dokonce poloviční.

Nejde tedy o herní notebook, ale výkon dedikovaného čipu je asi dvojnásobný proti základním integrovaným řešením a méně náročné moderní hry si mnohdy zahrajete i v rozlišení full-HD. U náročných moderních AAA titulů si ovšem budete muset výrazně snížit úroveň detailů, aby byly hry rozumně hratelné.

Kapitoly článku: