RECENZE: Acer Nitro 5 (AN515-44) - 15'' střední třídy, na hraní i práci, s velmi výkonným procesorem AMD

27. 10. 2020 06:20 Rubrika: Recenze Autor: J Z

Kapitoly článku:

Konstrukce notebooku, rozměry, hmotnost a mobilita
Pracovní plocha, klávesnice a další ovládací prvky
Hlavní HW parametry, CPU, RAM a ukládání dat
Grafický výkon a kvalita displeje
Reproduktory a webkamera
BIOS a zabezpečení
Chlazení v klidu i zátěži
Napájení a výdrž baterie, maximální i v zátěži
Konfigurace a ceny, Závěr s klady a zápory
Fotogalerie
Technická data

Displej

15,6“ displej (PANDA LM156LF-2F01) má matici IPS, rozlišení full-HD (1920x1080) a chlubí se rychlejší obnovovací frekvencí 144 Hz. Pro kancelářské použití má displej pěkné parametry a potěší neutrálním naladěním teploty barev i slušným kontrastem. Z hlediska pokrytí barvového prostoru však nabídne pouze (na poměry IPS) základních 60 % sRGB. U notebooků za 30 tisíc se už přitom vyskytují i displeje s 99% pokrytím sRGB (obvykle však jde spíše o kancelářské počítače s nižším výkonem).

V případě 144 Hz je zas dobré zmínit, že samotná rychlost panelu při překlápění krystalů se proti obyčejným 60 Hz nijak nezvedla, takže obraz se sice bude měnit 144x za sekundu, ale rychlé změny budou mít úplně stejnou tendenci vést k rozmazanému obrazu jako u 60Hz displejů. Určitě tedy nejde o displej pro nějaké hard-core hráče, kteří chtějí to nejlepší. Na druhou stranu navzdory pomalému panelu, 144Hz režim je i tak velmi dobře rozpoznatelný ve srovnání s 60Hz displeji a stále jej považuji za velký benefit – a to nejen ve hrách, ale i při práci ve Windows díky viditelně plynulejšímu pohybu stránek, oken i kurzoru.

Výhodou připojení displeje ke grafice od AMD je podpora standardu FreeSync. Displej tedy umí plynule měnit obnovovací frekvenci podle toho, jak rychle mu stíhá dodávat data grafická karta, čímž je možné eliminovat škubání obrazu a řezy při vypnuté vertikální synchronizaci).

Maximální jas displeje odpovídá mírnému nadprůměru základních IPS a díky matné povrchové úpravě je omezeně použitelný i venku. Rozsah regulace je dobrý, i když při práci v úplné tmě bych ocenil ještě aspoň o jeden stupeň nižší minimální jas. Potěšující je regulace jasu bez PWM blikání, a to ve všech úrovních nastavení. Díky tomu je displej mnohem šetrnější při dlouhodobém používání.

Parametry testovaného displeje

Typ obrazovky: IPS
Světlost: 268 cd/m^2
Kontrast: 1409:1
Podsvícení: W-LED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je PANDA LM156LF-2F01. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Grafický čip (GPU)

V procesoru je integrovaný grafický čip AMD Radeon Graphics, který má sedm rasterizačních jednotek a sdílí systémovou paměť s procesorem (po zapnutí počítače bere 512 MB a všechno další si alokuje automaticky). Zatímco předchozí Ryzeny 7 měly i integrované grafiky třeba s deseti rasterizačními jednotkami, v této generaci je maximem osm. Neznamená to však, že by byly pomalejší – kompenzováno je to vysokými takty. V případě tohoto konkrétního procesoru pracuje grafické jádro na 1,6 GHz.

Vzhledem k tomu, že notebooky Nitro cílí i na hráče, není tu integrovaná grafika sama. Na základní desce je také samostatný grafický čip NVIDIA GeForce GTX 1650 Ti s vlastní 128 bit pamětí GDDR6 o velikosti 4 GB. Tento čip se aktivuje pouze v případě, že je potřeba pro dosažení vyššího výkonu, nebo při připojení externího monitoru a zapínání čipu řídí technologie NVIDIA Optimus (stejně jako u notebooků s procesory Intel).

Zatímco interní displej je (fixně) připojený k integrované grafice v procesoru, jediný obrazový výstup – HDMI – je připojen k dedikovanému grafickému čipu. Je velká škoda, že notebook má pouze jediný obrazový výstup (implementace USB-C zde nepodporuje přenos obrazu), a není tedy možné přímé připojení více než jednoho externího monitoru.

Fakt, že interní displej a monitor připojený k HDMI jsou každý obsluhován jiným grafickým čipem, přináší problémy typické i pro ostatní notebooky s NVIDIA Optimus (bez ohledu na to, zda mají procesor od Intelu, nebo AMD). Problém nastává pouze v případě, že si připojíte externí monitor a přepnete výstup na něj (případně jej použijete v režimu rozšířené plochy jako primární). Systém pak totiž všechny programy, které jakkoli využívají nějakou grafickou akceleraci (což je opravdu spousta věcí včetně zamykací obrazovky Windows), přesune na dedikovanou grafiku. Zatímco přenos obrazu z dedikované do integrované je optimalizovaný a rychlý, opačný směr už tak rychlý není a přidává viditelnou latenci, takže je takové rozhodnutí logické a v pořádku. Problém nastává po odpojení externího monitoru, neboť grafika zůstane vždy aktivní, protože nějaká systémová komponenta nebo podpůrná aplikace zůstane asociována s ní, a systém neprovede žádnou aktivitu, aby tyto zapomenuté programy vrátil na integrované grafické jádro.

Můžete zkusit některé programy zabíjet přes Správce úloh, ale je to zdlouhavé a ani to vždy nevede k cíli. Nabízí se také možnost restartovat správce oken systému pomocí zkratky Ctrl+Shift+Win+B, ale to ponechá programy na původním místě (dříve to fungovalo lépe). Jediný pro mě funkční způsob byl: vstoupit do Správce zařízení, zakázat grafiku od NVIDIE a okamžitě ji zas povolit. Tím se všechno přesune na integrovanou grafiku, aniž by došlo byť jen k bliknutí obrazovky. Je smutné, že NVIDIA tento nedostatek za celé ty roky nebyla schopna v ovladačích vyřešit.

Testy 3D Mark - celkový 3D grafický výkon systému (GeForce GTX 1650 Ti)

Fire Strike (DX11): 9452 (GPU: 10253)
Time Spy (DX12): 4111 (GPU: 3756)
Night Raid: 30508 (GPU: 40342)

Testy 3D Mark - celkový 3D grafický výkon systému (AMD Radeon Vega 7)

Fire Strike (DX11): 3431 (GPU: 3730)
Time Spy (DX12): 1251 (GPU: 1100)
Night Raid: 14466 (GPU: 14812)

Testy VRMark – výkon pro virtuální realitu (GeForce GTX 1650 Ti)

Orange Room: 5296 (průměrné fps: 115,44)
Cyan Room: 3724 (průměrné fps: 81,18)
Blue Room: 1140 (průměrné fps: 24,84)

Testy VRMark – výkon pro virtuální realitu (AMD Radeon Vega 7)

Orange Room: 1797 (průměrné fps: 39,18)
Cyan Room: 1199 (průměrné fps: 26,14)
Blue Room: 280 (průměrné fps: 6,11)

Cinebench (OpenGL)

Cinebench R11.5: 73,70 fps
Cinebench R15: 99,23 fps

SPEC viewperf 12.1 / 1900x1060 (fps)

3ds Max (3dsmax-05): 99,81
CATIA (catia-04): 44,89
Creo (creo-01): 29,84
Energy (energy-01): 5,09
Maya (maya-04): 66,73
Medical (medical-01): 24,06
Showcase (showcase-01): 50,25
Siemens NX (snx-02): 6,61
Solidworks (sw-03): 42,91

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

1920x1080 (GeForce GTX 1650 Ti): 138,3 fps
1920x1080 (Radeon Vega 7): 35,3 fps

GeForce GTX 1650 Ti představuje nižší střední třídu herních grafických čipů v noteboocích. Jeho výkon je přibližně o 30-40 % nižší než u NVIDIA GeForce GTX 1660 Ti a NVIDIA GeForce RTX 2060, nicméně plně postačuje k hraní středně náročných moderních her v plném rozlišení interního displeje. U extrémně náročných her (jako nedávno vydaný Flight Simulator 2020) bude nutné výrazně omezit úroveň detailů, abyste se dostali nad 60 snímků za sekundu, ale i takové je stále příjemné pro hraní.

Modely GeForce GTX se od dražších RTX liší absencí akcelerace vykreslování pomocí Ray Tracingu. Na druhou stranu, užitek této funkce je mimo nejvýkonnější mobilní grafiky zatím diskutabilní.

Kapitoly článku: