RECENZE: Acer Swift 3X - 14'' s dlouhou výdrží a dedikovanou(!) grafikou Intel Iris Xe MAX

28. 4. 2021 06:20    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

Displej

(Nedotykový) 14“ displej, s matným povrchem, má ve všech konfiguracích rozlišení full-HD (1920x1080) a matici typu IPS. Výrobce pro tento displej udává svítivost 300 cd/m^2 a barevné pokrytí okolo 100 % sRGB, resp. 72 % NTSC, což jsou pro domácí notebook v této cenové relaci dobré parametry. Matice je nastavena do neutrálních barev a považuji to za velkou výhodu při kancelářské práci. Celkově bych v dnešní nabídce zařadil tento displej k solidnímu průměru mezi IPS.


Maximální jas už postačuje v omezené míře pro práci venku na přímém slunci. Ve vnitřních prostorech jej budete potřebovat nejspíš jen přes poledne. Běžně jsem se během dne pohyboval k plné spokojenosti někde mezi 40 a 60 % jasu. Podsvícení displeje je regulováno bez nutnosti PWM téměř v celém rozpětí nastavení. Výjimkou jsou pouze dva nejnižší stupně jasu, kde se již blikání diod pomocí PWM aktivuje, nicméně pracuje na velmi vysoké frekvenci 25 kHz, kdy už si ničeho nemají šanci všimnout ani jedinci s velmi citlivýma očima. Celkově je displej příjemný i při delší práci a nezpůsobuje rychlou únavu očí.


Pokud jde o minimální jas, ten je z mého pohledu stále poměrně vysoký při práci v úplné tmě. Kdyby šel snížit ještě tak o jeden krok níže, bylo by to akorát.

Parametry displeje udávané výrobcem

  • Typ obrazovky: IPS
  • Počet barev: 16 miliónů
  • Světlost: 300 cd/m^2 (naměřeno 304)
  • Pozorovací úhel: 178° horizontálně, 178° vertikálně
  • Kontrast: 700:1 typický (naměřeno 1189:1)
  • Barevné pokrytí: 100% sRGB
  • Odezva: 14/11 ms (typická Tr/Td)
  • Podsvícení: W-LED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je Innolux N140HCE-EN2. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Grafický čip (GPU)


Není větší radost pro recenzenta, než když dostane do rukou nějakou anomálii. Notebook s dedikovaným grafickým čipem od Intelu se za takovou anomálii rozhodně dá považovat, neboť Intel nikdy dedikované grafiky do notebooků nedělal (dělal pouze pro desktopy a před více než 20 lety).

Kupodivu integrované grafické jádro v procesoru typu G7 (Intel Iris Xe) a jádro v dedikovaném čipu (Intel Iris Xe MAX) mají téměř stejnou konfiguraci. Kdyby šlo o konfiguraci s Core i7, mají obě jádra plných 96 jednotek (execution units), zajišťujících 768 unifikovaných shaderů. Tím, že je zde Core i5, je počet jednotek jeho grafiky snížen na 80 (640 shaderů). Hlavní rozdíl je v tom, že Iris Xe MAX umí pracovat s taktem až 1,65 GHz (reálně ve hrách se pohybuje okolo 1,60 GHz) a že má vlastní 4 GB paměti typu LPDDR4-4266.

Reálně vás výkon integrované grafiky příliš zajímat nemusí. Intel implementoval automatické přepínání, které rozpozná náročnou aplikaci a dedikovaný čip použije pouze v případě, že je potřeba. Dle všeho to navíc vypadá, že systém je schopný program přehazovat mezi grafikami i za chodu. Setkal jsem se s tím, že v některých hrách v nenáročném menu byla hra akcelerovaná integrovaným jádrem a při načtení náročné scény se přesouvala na dedikovaný čip. Takové řešení je možné i díky tomu, že mají obě grafiky stejnou architekturu a podporují stejné funkce. Zvolený přístup se mi líbí mnohem víc než řešení od NVIDIE a AMD, kde se dedikovaný grafický čip musí zapnout už při startu náročného programu, a to i ve chvílích, kdy program ještě pořádně nic nezačal dělat.

Samozřejmě není to tak, že by systém vrátil náročnou aplikaci zpět na integrované jádro, kdykoli není potřeba výkon. Pokud například pozastavíte hru a minimalizujete ji, systém nechá dedikovaný čip aktivní, když je jeho paměť plná grafických dat. Kdyby se snažil agresivně přesouvat hru zpět, vznikl by problém ve chvíli, kdy uživatel zase začne hrát, neboť přesun druhým směrem by nebyl okamžitý.

Při grafické akceleraci programů a her se vždy používá jen jedno z grafických jader a nedochází ke snaze o spojení sil za cílem vyššího výkonu. Spojit síly grafická jádra dokážou jen v případě výpočtů (GPGPU), anebo kódování videa.

Dedikovaný grafický čip je k procesoru připojen prostřednictvím čtyř linek PCIe 4.0, ačkoli sám podporuje až osm linek. Čtyřlinkové zapojení je nicméně u této třídy dedikovaných čipů poměrně běžné a většinou souvisí s nedostatkem linek PCIe u úsporných procesorů.

Externí monitory lze připojit díky přítomnosti portů Thunderbolt4 a HDMI 2.0b. Oba porty jsou připojeny na integrované grafické jádro, takže dedikovaný čip vypomáhá pouze s akcelerací náročných programů, ale nemusí se aktivovat po připojení externího monitoru (což vítám). Iris Xe podporuje současně čtyři nezávislá zobrazení, takže můžete připojit až čtyři externí monitory, anebo tři externí monitory v kombinaci s interním displejem.

K portu Thunderbolt4 je možné připojit displej s rozlišením až 7680x4320@60Hz, anebo více monitorů s nižším rozlišením pomocí rozbočovače. Výstup HDMI umožňuje maximálně rozlišení 4096x2304@60Hz. Oba výstupy lze použít současně.

Testy 3D Mark - celkový grafický výkon systému (3D)

  • 3DMark 11: P8760 (GPU: 8515)
  • Fire Strike (DX11): 5746 (GPU: 6481)
  • Time Spy (DX12): 1961 (GPU: 1790)
  • Night Raid: 17117 (GPU: 21119)

Testy VRMark – výkon pro virtuální realitu

  • Orange Room: 2998 (průměrné fps: 65,35)
  • Cyan Room: 1553 (průměrné fps: 33,85)
  • Blue Room: 463 (průměrné fps: 10,10)

Cinebench (OpenGL)

  • Cinebench R11.5: 62,37 fps
  • Cinebench R15: 104,30 fps

SPEC viewperf 12.1 / 1900x1060 (fps)

  • 3ds Max (3dsmax-05): 43,72
  • CATIA (catia-04): 47,17
  • Creo (creo-01): 10,24
  • Energy (energy-01): 0,55
  • Maya (maya-04): 39,98
  • Medical (medical-01): 12,17
  • Showcase (showcase-01): 22,30
  • Siemens NX (snx-02): 0,96
  • Solidworks (sw-03): 22,61

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

  • 1920x1080: 53,4 fps

[U|LuxMark v3.0 – Hotel (OpenCL)]

  • Iris Xe MAX + Iris Xe: 2611 Ksamples/s
  • Iris Xe MAX: 1661 Ksamples/s

Výkon grafického jádra je někde na úrovni NVIDIA GeForce MX350 a MX450 podle toho, jak si daný program (hra) s Intelovskou grafikou sedne. Z hlediska hrubého výkonu jsem vlastně příjemně překvapen. Ve srovnání s notebooky vybavenými pouze integrovanou Iris Xe je výkon také proměnlivý. Jsou testy, kde je výkon vyšší třeba jen o 5 %. V jiných zas dosahuje výkonu vyššího o 20 %. Kupodivu v některých profesionálních programech pro OpenGL byl rozdíl ve výjimečných případech i více než dvojnásobný.

V případě výpočetního rozhraní OpenCL dokáže Iris Xe MAX zazářit a nabídne klidně dvojnásobný výkon proti zmíněným GeForce. Pokud to program umožňuje, může spojit síly více zařízení podporujících OpenCL, což v případě rendereru LuxMark pomohlo ještě navýšit výkon téměř na dvojnásobek – tedy na úroveň mobilní GeForce GTX 1070. V případě kódování videa se kombinace obou grafik dokáže vyšplhat až na hodnoty mobilního grafického hi-endu.

Abych jen nechválil – řešení od Intelu není bezproblémové. Tím, že jde o technologii, která je v tuto chvíli pouze asi ve třech úplně nových noteboocích, není úplně odladěná. Během několika týdnů testování jsem postupně vystřídal čtyři verze ovladačů. Původní od Aceru funguje celkem bez problémů, ale nepodává plný výkon. To by mi ani tolik nevadilo, ale Windows 10 se ji stejně snaží pomocí aktualizací co nejdřív nahradit vlastní (novější) verzí. Po první aktualizaci z Windows Update jsem měl problém, že při spouštění některých programů docházelo na chybu BSOD a následný restart počítače. Pokud už však nějaká hra běžela, fungovala vždy bez problémů. Další verze ovladače fungovala relativně dobře, ale nešly s ní spustit některé hry, které jsem zkoušel (Borderlands 3). Navíc po spuštění Ovládacího centra grafiky Intel došlo k pobláznění dedikovaného čipu, který už zůstal až do restartu neustále aktivní, což navýšilo spotřebu až na 9-10 W, i když se na notebooku nic nedělalo.

Poslední ovladač už tuto chybu nemá a ani jsem neměl jediné BSOD. Na druhou stranu v jiné hře (BeamNG.drive) občas pravděpodobně kvůli přepínání grafik vyskočí chyba ovladače, že grafika nesprávně odpovídá, a hra spadne. Toto se děje výrazně častěji, pokud notebook nastartuji rovnou s připojeným externím monitorem. Pokud nejdříve zapnu notebook a až po přihlášení do Windows připojím externí monitor, je šance na chybu výrazně menší.

Jak tedy vidíte, ač z hlediska výkonu vypadá Intel Iris Xe MAX jako zajímavější řešení než GeForce MX350/MX450, volba NVIDIE je v tomto případě bezpečnější z hlediska kompatibility. Za pozitivní považuji, že na ovladačích Intel evidentně usilovně pracuje podle toho, jak často se objevují nové verze.



| Diskuse | Recenze